O královně Victorii

2. listopadu 2010 v 9:19 |  Císařovniny básně
"... To bude zase k nepřečkání!
Je mi to všechno proti srsti.
Jen na Oberonovo přání
navštívit jedu (bez radosti)
Ostrovní říše vládkyni
Jak nebylo by nudy dosti
při našem dvoře ve Vídni.
Závodit s racky, kdo výš létá,
když bouře hřmí - to blaho je.
Zde však strnulá etiketa
jen Titanii sužuje.

Hle, královský kočí
z kozlíku skočí,
uvítá hosty.
Ach, jsou jenom k zlosti
ty návštěvy věčné.
Jak neužitečné
jsou ty jejich mravy!
Vtom kočár už staví.
Nás osoba vítá
pod čepcem skrytá,
tlustá a malá,
pýcha z ní sálá;
vznešeně hledí,
vždyť na trůně sedí
už padesát let
poznám ji hned -
to královna je.

Na špičky stoupá, blahosklonně
mi dá sesterské políbení.
Uvítani mne ve svém domě
jí zjevně činí potěšení.
Dělá jí dobře, když sem k ní
poutníci přicházejí denně
a jak indické bohyni
jí hold vzdávají poníženě.
Ty fráze jsou mi dávno známy,
tak mluví u všech dvorů dámy:
"Co váš choť drahý, je-li zdráv?"
"Ó, dává pěkné poručení," -
(poslal mě sem jak na mučení!) -
Odpovím, jak si žádá mrav.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama