Listopad 2010

Přání

2. listopadu 2010 v 9:06 Císařovniny básně
sissi








Já pro své vlasy zemřu ráda,
života svého sílu dravou,
své krve čisou mízu zdravou
svým copům darovat chci mladá.
Ó kéž se celé moje bytí
v hedvábí zlatých vlasů třpytí,
jež vlní se jak mocný proud -
v něm na věky chci spočinout

Osamělost

2. listopadu 2010 v 9:04 Císařovniny básně
sissi








Ve velkém osamění
skládám své malé písně.
V srdci mám utrpení
a duch můj je pln tísně.

Jak mladá jsem kdys byla,
bohatá nadějemi!
Jak tryskala má síla
a svět byl otevřený.

Žila jsem, milovala,
svět prošla, touhou hnána;
Jen klamu, oklamána

Mladá lítost

2. listopadu 2010 v 8:58 Císařovniny básně
sissi









Kéž bych nebyla opustila
stezku vedoucí k volnosti.
Ach, kéž jsem nikdy nezbloudila
na cestách pyšné marnosti!
Já procitla jsem ve vězení,
na rukou řetězů mám tíž.
Má touha roste k zešílení.
Proč, volnosti, se odvracíš?
Já probrala se z opilosti,
jež ducha mého spoustala
A proklínám v neplodné zlosti
den, kdy jsem volnost prohrála.

Báseň pro Ludvíka

2. listopadu 2010 v 8:57 Císařovniny básně
sissi





Orle, jenž nad hory vznášíš se,
racek ti posílá vzkaz,
od zpěněných mořských vln
do skal, kde věčný je mráz.
Kdysy jsme spolu se potkali-
už dávno- na jezeře,
Nad jeho půvabnou hladinou
voněly růžové růže.

Probuzení

2. listopadu 2010 v 8:54 Císařovniny básně
sissi





Kéž jsem nikdy neopustila tu stezku
Vedoucí k svobodě, volnosti a štěstí,
Proč podlehla sem mámivému lesku,
Proč jsem se dala svésti ješitností!
Probudila jsem se ve vězení,
Bezmocná, na rukou pouta mám.
Má touha je stokrát znásobena
A moje volnost: je ta tam!
Probudila jsem se z okouzlení,
Ta klamná hra už skončila,
Teď marně proklínám tu změnu,
Když jsem svou volnost ztratila.




Báseň, kterou Sissi napsala už měsíc po své svatbě s Francem Josefem, ukazuje jak už tenkrát byla rozčarovaná ze svého zlatého vězení.

Koně

2. listopadu 2010 v 8:47 Císařovniny básně
sissi










Koně, pozemský klenot mé duše,
mi vyměnila vyšší moc,
oř s křídly ke mně kluše
a duši láska opojnost.

Kateřina Schrattová

2. listopadu 2010 v 8:45 Císařovniny básně
sissi









Kathi
Tvůj tlustý anděl přijde už
brzy, už růže voní.
Můj Oberone, jen se vzmuž
a netrap se tak pro ní.
Domeček jako klícku má.
Tam u pelargonií
se chudák Schrattová
cítí být Titánií

Červánky

2. listopadu 2010 v 8:41 Císařovniny básně
sissi

"Na verandě mramorové,
kde se planá réva pne,
vanilka a pyšná růže
vzduchem voné omamně,

kde ledovec v modré výši
jiskří barvou červánků,
když se v záři zlatorudé
slunce chystá ke spánku,

tady jsme se sešli znova.
Po roce. Jak ten čas běží!
Zatím naše láska mrtva
na marách tu tiše leží.

Mluvili jsme o všem možném,
smáli jsme se vesele,
přitom v srdci bolela nás
blízkost oné zemřelé.

Při rozchodu vyprosil sis
polibek. A najednou
obraz dávno zasunutý
vynořil se přede mnou.

Myslím na ten dávný večer,
zima byla, sněžilo,
když mé políbení žhavé
poprvé tě spálilo.

Lásko v sněhu narozená!
Dnes, když v plném rozkvětu
léto voní kolem tebe,
ty, ach, mrtva ležíš tu!"

Titanie

2. listopadu 2010 v 8:38 Císařovniny básně
sissi









"Ať Titanie k lidem nechodívá,
k čemu jí svět, v němž druha nenajde,
kde tisíc zevlounů se na ni dívá
a zvědavě si šeptá: "Blázen jde!"
Kde nepřízeň ji hlídá se závistí
a každý její skutek zkomolí.
Ať radši vrátí se v kraj onen čistý,
kde příbuzné jí krásné duše dlí."

Achilles

2. listopadu 2010 v 8:36 Císařovniny básně
sissi






Oblohy modř ztemněla.
A luna v království svém
jak vládkyně oblékla
z safíru temný diadém
A přece ta tichá noc
na vesny vlahých perutích
poslala milého v mou moc
mé srdce, smíš radostí znít
a ženichu vznešenému
věnec teď voňavý smíš vít.....
A já dám ti věnec ten,
neb láska, již sem ti kradla,
milý můj, jak krásný sen,
jen vzkvetla, hned zas zvadla.

Báseň o opuštěnosti

2. listopadu 2010 v 8:29 Císařovniny básně
sissi






,,Jak tu mám toužit po jaru,
Když mi schází slunce, které doma svítí,
A toužím po březích Isaru.
Toužím po temných kmenech stromů,
Toužím po zelené vodě, jež se v řece pění.
Její vzdálené šumění mě volá domů
A tiše zpívá do mého večerního snění."
Jako mnoha dětem, které jsou poprvé z domova, se jí prostě stýskalo a opět nacházela útěchu v básních o opuštěnosti.

Lázně Kissingen

2. listopadu 2010 v 8:26 Císařovniny básně
sissi





Proč tak jásavě zní ptačí zpěv
v lesích a zeleném háji?
Proč přes noc rozkvetly květy,
a zlatě září slunce v máji?
Příroda ti přináší svůj hold, kněžno!
Vnesla jsi štěstí do našeho dolu,
a všechna srdce se k tobě vzpínají,
jsme šťastni, že jsme opět spolu.
Nový život od mladé vesny
na kvetoucích lukách plesá.
Jak krásně je teď v našich horách,
když kol je ticho a klid lesa.
Kéž opět vřídel našich osvědčí se síla,
a dají ti zdraví na každý života den,
pak i ve světě dalekém
vzpomeneš na náš Kissingen